Z historie

Z historie Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm a muzejní a vlastivědné práce na Frenštátsku

  • Počátky vlastivědné práce
  • Národopisný odbor ve Frenštátě pod Radhoštěm
  • Počátky muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm
  • Budování muzea
  • Muzejní a vlastivědná společnost ve Frenštátě pod Radhoštěm
  • Muzeum do třetího tisíciletí (Jiří Klučka proseinec 2001)
  • Slavnostní otevření Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm (Alena Figarová 2007)
  • Literatura a prameny

Počátky vlastivědné práce

Pro léta devadesátá minulého století je příznačný rozvoj českého národního, kulturního, hospodářského a politického života. Jedním z jeho projevů je i uspořádání pražské Národopisné výstavy českoslovanské (dále NVČ) v roce 1895, které předcházela úspěšná „Česká chalupa“ na Jubilejní výstavě v roce 1891. Národopisná výstava českoslovanská vyvolala zájem o lidové památky a národopisnou práci vůbec, byla vyjádřením úcty a sounáležitosti s dědictvím minulosti. Realizaci hlavní myšlenky výstavy, která si kladla za cíl „poznati celý svérázný život lidu českého a obraz jeho zachovati“, předcházela náročná práce propagační a organizační.

Zde byl počátek vzniku Národopisné společnosti českoslovanské (1893) a jejího časopisu, Národopisného muzea (1896), národopisných sjezdů (v období 1892-1895 jich bylo uskutečněno 14), vzniku celé řady regionálních muzeí, krajinských národopisných odborů (za období 1892-1895 jich vzniklo v Čechách 154, na Moravě 54 a ve Slezsku 2) a četných krajinských národohospodářských výstav (v období 1892-1895 v Čechách 118, na Moravě 54, ve Slezsku 2). Práce místních odborů, pořádání krajinských výstav, které shromáždily bohatý sbírkový materiál, to byl hlavní předpoklad zdárného uskutečnění výstavy pražské. Iniciátorem této činnosti byla místní inteligence, duchovenstvo a průmyslová maloburžoasie; ohlas a podporu nacházela však tato činnost téměř ve všech vrstvách českého národa. Jejím zázemím byla bohatá spolková činnost a živá kulturní tradice. Nebylo tomu jinak ani ve Frenštátě pod Radhoštěm. Snahy o národní uvědomění sahají zde do 60. let minulého století. Připomeňme si jen Radhošťskou pouť v roce 1862, odhalení pamětní desky na rodném domku Františka Palackého v Hodslavicích v roce 1868, četné národní slavnosti v letech dalších apod.

Kolem roku 1890 bylo ve Frenštátě přes 20 spolků. Mezi nejvýznamnější patřila Občanská beseda (1861-1931), prvý český spolek v městě a protiváha převážně německého Střeleckého spolku (1835-1900), Jednota divadelních ochotníků (1862-1890) jako pokračovatel dřívějšího divadelního spolku (od roku 1836), Společenská knižnice (1875-1926), Sbor dobrovolných hasičů (1878 – 1954), Řemeslnická beseda (1882 – 1910), první turistický spolek v českých zemích Pohorská jednota Radhošť (1884-1950) a Tělocvičná jednota Sokol (1890-1950). Vliv těchto spolků na společenský a národní život města byl nemalý. Na půdě Občanské besedy vznikl také Národopisný odbor (1893-1897), jehož historie je součástí i tohoto příspěvku.

Národopisný odbor ve Frenštátě pod Radhoštěm

Četná provolání a organizační pokyny výboru, jednotlivých odborů Národopisné výstavy českoslovanské, jejíž konání původně stanoveno již na rok 1893, dále provolání Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci (založen v roce 1883) a zejména Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí, založené v roce 1884 jako nejstarší na Valašsku, našla počátkem roku 1892 odezvu i ve Frenštátě pod Radhoštěm. V uvedeném provolání, které podepsali zástupci 13 měst a obcí Valašska (za Frenštát mj. starosta dr. E. Parma, dr. F. Křenek, Jan Pauček), vyzývá valašsko-meziříčská společnost k jednotné společné práci pro NVČ na Valašsku.

Spiritus agens národopisné činnosti ve Frenštátě byl Jiří Felix (*1856 v Domažlicích +1926 ve Frenštátě), pedagog, sokolský a vlastivědný pracovník, autor doposud jediných dějin města. Z jeho popudu usneseno 7. dubna 1892 na schůzi Občanské besedy ustavit místní odbor NVČ. S tímto návrhem pak byla seznámena městská rada, spolky, představenstva a školy i okolních obcí. Na 10. dubna byla svolána schůze všech zainteresovaných a zvolen výbor v čele s poslancem R. Kallusem. Činnost výboru byla nevalná, posléze přestal pracovat vůbec. V říjnu téhož roku promluvil k dámskému odboru místního Sokola člen pražského výboru NVČ Frenštačan MUC. Hradečný o smyslu a organizaci národopisné výstavy. Dámský odbor začal posléze se sběrem národopisných předmětů. K iniciativním patřily jeho předsedkyně Marie Kostelníková a jednatelka Karla Kalivodová.

Již na přednášce učitelského spolku „Komenský“ v Místku 2. března 1893 bylo navrženo uspořádat v témže roce krajinskou výstavu. Návrh byl ve Frenštátě přijat s porozuměním, „ale čilost v práci se nezvětšila ani v nejmenším“. 30. dubna 1893 vzešel ze schůze zástupců všech korporací ve městě nový výbor a 1. května 1893 se místní národopisný odbor sešel k ustavující schůzi, na které rozhodl o konání výstavky v témže roce. Výbor pracoval ve složení: předseda dr. F. Křenek, místopředseda ředitel školy Jan Ambroz, jednatelé učitelé Jiří Felix a Karel Winkler, pokladník mlynář Jan Pauček, zpravodaj učitel J. R. Vitásek. Za dámský odbor Karla Kalivodová, Am. Charvátová, Marie Valtrová, Žofie Vignati a Karla Vrbová. Odbor rozeslal jednotlivcům, institucím a korporacím do celého okresu četná provolání o smyslu, poslání a organizaci místní výstavky. Byla uspořádána řada přednášek (Jiří Felix přednášel na Hukvaldech 14.5., v Tiché 28.5., 4.6. ve Štramberku; předseda valašsko-meziříčského odboru E. Domluvil promluvil 25.6. ve Frenštátě), shromažďován národopisný materiál. Po mnohém úsilí mohla být „Národopisná, průmyslová, umělecká a školská výstavka“ dne 13. srpna 1893 slavnostně otevřena. Obsáhla všechny místnosti chlapecké školy. Vedle průmyslových a řemeslných výrobků byla většina sesbíraného materiálu národopisného charakteru, a to nejen frenštátské provenience, ale i z okolí (Hodslavice, Hukvaldy, Frýdlant, Kozlovice, Lichnov, Štramberk, Tichá, Trojanovice atd.). V programu výstavy bylo vystoupení taneční skupiny z Kozlovic a předvedení valašské svatby z Trojanovic. Výstava byla ukončena 20. 8. veřejným cvičením Sokola; pro velký zájem byla pak ještě o dva dny prodloužena.

Odbor k této výstavě vydal i katalog obsahující příspěvky o Frenštátu a jeho okolí (Jiří Felix), z historie města (Jan Ambroz), o kroji a výšivkách (J. R.Vitásek a F. Buzek), o Pohorské jednotě Radhošť (J. R.Vitásek). Tento a další materiál využil později Jiří Felix při zpracování dvou publikací – „Město Frenštát pod Radhoštěm“, vydané v roce 1904 a „Okres frenštátský“, vydané v roce 1908 jako 15. svazek Vlastivědy moravské.

Ohlas výstavy byl značný. Navštívilo ji přes 4 000 osob, Moravská Ostrava vypravila zvláštním vlakem 700 návštěvníků. V knize návštěv najdeme mj. podpisy dr. L. Niederleho a dr. Kováře za výbor NVČ, Klimenta Čermáka, dr. Stránského, K. J. Mašky a dalších. Výstava skončila úspěšně i po finanční stránce; z čistého výtěžku 594 zl. bylo 200 zl. darováno výboru NVČ. Frenštátské výstavě předcházela v roce 1892 národopisná výstava ve Vsetíně (14. – 28. 8.), kde se také v poslední den výstavy konal II. národopisný sjezd, kterého se za výbor NVČ zúčastnili hrabě Lažanský a dr. Kovář, a koncem září národopisná výstava v Rožnově. Téhož roku jako frenštátská proběhla i výstava ve Valašském Meziříčí (21. – 22. 5.), konaná při příležitosti sjezdu moravského učitelstva, a výstava v Loučce u Nového Jičína (2. – 5. 9.), organizovaná Kravařským odborem. V jeho výboru byl zastoupen Libhošť (předseda učitel Kajetán Kocián, jednatel učitel J. Kranich), Hodslavice (místopředseda učitel K. Červinka), Štramberk (místopředseda farář P. Nehudka), Veřovice (jednatel učitel Tapla), Starý Jičín (zapisovatel učitel Jevický) a Nový Jičín (pokladník JUDr. F. Dostál). Výstava a koncem září národopisná slavnost v Loučce za účasti více než 2000 návštěvníků byly významným projevem češství na Kravařsku. V roce následujícím (1894) uskutečnila se druhá výstava Kravařska v Příboře (22. – 24. 9.) při příležitosti odhalení pomníku Řehoře Volného; byla organizována odborem v Libhošti. Centrem příprav Valašska na Národopisnou výstavu českoslovanskou se zpočátku stal odbor ve Valašském Meziříčí. Zde ze schůze delegátů 2. 11. 1894 vzešel instalační komitét (předseda poslanec K. Bubela ze Vsetína), který měl zajistit organizační účast Valašska na NVČ, mj. také postavení valašské vesnice podle návrhu arch. Dušana Jurkoviče a stavitele Michala Urbánka ze Vsetína.

Tímto úsilím žije i frenštátský odbor. Osvětluje veřejnosti význam výstavy (např. úspěšná přednáška M. Václavka ze Vsetína), finančně na ni přispívá (sbírka mezi občany vynesla 233 zl., výtěžek velikonočního večera dámského odboru 126 zl.) a zejména pokračuje ve sběru informací a národopisných předmětů (např. Jiří Felix sestavil slovník 1200 místních slov, sbírku místních jmen a přezdívek; učitel J. Bařina sesbíral národní písně z Lichnova a sestavil jeho místopis). Celkem bylo pro NVČ odesláno z Frenštátu prostřednictvím vsetínského odboru 425 sbírkových položek, z toho bylo darováno Národopisnému muzeu 125 položek; z ostatních některé pak byly vráceny či darovány pro místní muzeum. O tuto sběratelskou činnost se vedle dámského odboru zasloužili i učitelé z okolních obcí (M. Bartoník, F. Pěček, V. Polach a E. Bordovský z Trojanovic, J. Bařina v Lichnově, T. Gerlich v Tiché, J. Kalus na Čeladné, R. Luzar v Kunčicích, K. Strumhaus v Kozlovicích, J. Žluna v Bordovicích), místní školy, spolky a instituce. Klub českých turistů ve Valašském Meziříčí zorganizoval společnou výpravu z Valašska na NVČ na moravské slavnosti ve dnech 15. až 18. srpna. Z Valašska úspěšně účinkovali mj. skupina tanečníků z Kozlovic s vedoucím F. Šmiřákem a Válkova kapela z Kunčic. Tance nacvičil „rechtor“ Jan Lužný z Kozlovic z popudu Leoše Janáčka, který se také zkoušek zúčastnil. Za zásluhy obdržel Národopisný odbor ve Frenštátě pod Radhoštěm a Jiří Felix diplom a pamětní peníz NVČ.

Když výstava, kterou byl vznik a činnost místního odboru především motivován, skončila, končí i jeho existence. Vytrácí se počáteční vlastenecký elán a pracovní úsilí, nehledě k tomu, že odbor pro založení muzea ve Frenštátě nenašel mnoho pochopení. Na své poslední likvidační schůzi 5. února 1897 se odbor usnáší, aby veškerý majetek – 266 zl. a přes 80 sbírkových předmětů – byl odevzdán městské radě jako základ existence budoucího muzea. Jiří Felix píše: „Neschází tedy nic nežli pevná vůle místní muzeum zříditi“.

Počátky muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm

Snahy o vybudování muzea a muzejní sbírky samé, získané z té doby a později zejména sběratelskou činností Jiřího Felixe, prodělaly strastiplnou cestu, než se odkaz Národopisného odboru podařilo realizovat. Tato stagnace nebyla příznačná jen pro Frenštát, postihla i ostatní města českého Kravařska a Valašska, o kterých již byla zmínka dříve. Muzejní a průmyslová jednota ve Štramberku a Muzejní a průmyslová jednota pro Příbor a okolí byly založeny v roce 1912, sbírky však zpřístupněny až v roce 1954. V Rožnově vznikl z podnětu malíře Bohumíra Jaroňka a jeho bratra Aloise Valašský muzejní a národopisný spolek v roce 1911, „živé muzeum Valašska“ otevřeno 1925. Vsetín představil své Sovovo muzeum v roce 1924 a stejnému osudu neušel ani druhý nejstarší muzejní český spolek na Moravě – spolek ve Valašském Meziříčí, který otevřel muzeum až v roce 1932.

V roce 1910 ustavuje se ve Frenštátě muzejní výbor a Jiří Felix v dopise svému příteli, spisovateli Karlu Kálalovi, vyslovuje naději v brzkou existenci muzea. První světová válka a zřejmě i odchod J. Felixe z Frenštátu do Prahy v roce 1917 tento úmysl zmařily a výbor zanikl. Obnovuje se až 31. března 1919, v roce, kdy vznikl Svaz českých muzeí jako jednotná muzejní organizace s cílem odborné metodické pomoci svým členům. Ke svazu přistupuje muzejní komise až v roce 1935. Pracuje v té době ve složení: L. Růžičková, L. Šmahlík, B. Gengela, M. Macalík, J. Štěpán, F. Polanský, F. Konvička, J. Vašenda a F. Vylimec. Její stanovy byly vypracovány podle stanov muzejního spolku ve Val. Meziříčí. Tytéž stanovy posloužily v předchozím desetiletí jako příloha k žádosti frenštátských občanů Zemské politické správě v Brně z 28. 9. 1926 o ustavení Valašského národopisného a musejního spolku. Žádost za výbor podepsal učitel A. Hurt, mezi dalšími jsou jména např. Františka Horečky, MUDr. F. Křenka, R. F. Křenka, J. R. Vitáska, M. Macalíka, E. Bordovského. Úmysl zůstal nenaplněn, hlášení Okresního úřadu v Místku z roku 1931 uvádí, že spolek založen nebyl. Muzejní sbírky jsou vystaveny na Krajinské výstavě Moravskoslezského Pobeskydí v červenci a srpnu 1934 ve Frenštátě pod Radhoštěm. 

V roce 1936 je vypracován R. Polanským a F. Vylimcem jejich první inventář. Snaha muzejních pracovníků o vlastní muzejní budovu se postupně naplňuje. V roce 1940 kupuje obec pro muzeum dům v Horní ulici za 175.000 Kčs; 150.000 Kč z této částky je příspěvkem Městské spořitelny. Muzejní sbírky po několikerém stěhování již neúplné a poškozené, zmnožené však za poslední léta koupí z pozůstalostí Jiřího Felixe a sběratele P. J. Slavíčka, nacházejí konečně útočiště. Členy muzejní komise v té době jsou O. Bílek, P. F. Černoch, M. Macalík, R. Polanský, F. Vylimec, Alois Zbavitel a Bohumír Strnadel, správce muzea od 16. 9. 1941 do 30. 9. 1950.

Ale až po deseti letech byla budova postupně uvolněna pro muzejní účely; v červenci 1951 bylo započato s instalací sbírek a 25. prosince 1951 bylo frenštátské muzeum za přítomnosti národopisného souboru Valašské družiny slavnostně otevřeno. Především zásluhou A. Zbavitele, pedagoga, publicisty, vlastivědného a osvětového pracovníka a celého kolektivu muzejních pracovníků. Ten se později rozrostl o další členy, z nichž jmenujme alespoň archiváře V. Kajdoše, arch. A. Parmu, B. Kratochvíla, V. Bařinku, E. Vojtka, B. Tobiáše, F. Horečku, J. Polacha, Jana a Františka Rečka, Ing. O. Tabáška, M. Bartošovou, M. Pausovou, V. Genserovou, F. Smetanu, V. Plachého J. Lochmana, K. Diviše, J. Šrubaře, D. Těšínského, T. Vávru, F. Nikla, J. Zahradníka, K. Wasserburgera a další. Snaha organizačně zakotvit tuto zájmovou aktivitu v podobě Spolku přátel muzea (12.6.1950 ustavující schůze) byla v období krátce předcházejícím likvidaci spolkové činnosti vůbec odsouzena k nezdaru. Alois Zbavitel je jmenován archivářem a správcem muzea (od 1. 10. 1950 do 30. 6. 1956).

Instalace muzejních sbírek v podobě zpřístupněného depozitáře, čilá osvětová činnost (přednášky a výstavky), to vše přitahuje pozornost a zájem frenštátské veřejnosti. Témata práce vlastivědného kroužku (vedle botaniky a tkalcovství i hornictví, lidová tvořivost a dělnické hnutí) a jejich publicita vůči veřejnosti napovídají o společenskopolitické atmosféře té doby v intencích sloganu Muzea lidem.

Budování muzea

Úměrně kulturní prezentaci roste četnými dary i fond sbírek. Za více než pět let čítá takřka 7 tisíc sbírkových položek. Od 1. 4. 1954 se stává Městské muzeum okresním (až do roku 1960) a ještě téhož roku začíná vydávat vlastivědný časopis Hlasy okresního muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm (od roku 1960 Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm) v rozsahu 4 až 12 stran, celkem do roku 1962 vyšlo 27 čísel. Pozdější ediční záměr F. Řezáče z roku 1963 – Zprávy muzeí okresu Nový Jičín – zůstal osamocen v podobě jediného čísla. Ve vedení muzea vystřídal Aloise Zbavitele Čestmír Krátký (od 1. 7. 1956 do 31. 7. 1957) a po něm V. S. Knězek (od 1. 9. 1959 do své smrti 13. 1. 1962), pedagog a vlastivědný pracovník. Muzeum 1951-58_foto Pustka1959 se muzeum a jeho sbírky opět stěhují, a to do 2. poschodí radnice. V krátkém čase je provedena za pomoci pracovníků Slezského muzea v Opavě nová instalace a od 1. 7. 1960 je muzeum znovu otevřeno. Ne však nadlouho. Rok 1963 je počátkem vleklých oprav v budově radnice. Po jejich ukončení se renovovaná instalace sbírek v podobě expozic rukodělné tkalcovství, výtvarné tradice na Frenštátsku, lidová hmotná kultura a lidový výtvarný projev představuje frenštátské veřejností 3. 7. 1966. Současná vernisáž výstavy fotografií R. Burdy je počátkem dlouholeté činnosti výstavní, o které se zmíníme později. Mezitím ve funkcích ředitele muzea působili František Řezač (od 20. 2. 1962 do 3. 10. 1963) a Jiří Klučka (od 1. 11. 1963 do 1. 8. 1964).

30. června 1963 vznikl Vlastivědný ústav v Novém Jičíně (od roku 1979 s názvem Okresní vlastivědné muzeum) sdružující a řídící muzea na administrativním území okresu Nový Jičín, tedy i frenštátské muzeum, jehož historie až do těchto dnů se odvíjí v této souvislosti, a mající v kompetenci i kronikářství a ochranu přírody a památek. Postupným budováním odborných pracovišť, služeb dopravy, konzervování sbírek, stavebně restaurátorských prací, fotografických a tiskařských prací (Dílna umělecké grafiky od roku 1969) vzniklo zázemí, které dalo prostor k odborné a výzkumné práci, dovolilo vytvořit řadu nových expozic, vydávat vlastní časopis Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín (od roku 1967), ovlivňovat tak vlastivědné dění v regionu. Tvůrčí, dělná a kolegiální atmosféra šedesátých let je spojena s osobou J. Štindla (1903-1978), ředitele muzea v letech 1964 až 1971 a neměla v letech normalizace pokračování. Začlenění frenštátského muzea do struktury Vlastivědného ústavu v Novém Jičíně potvrzuje jeho funkci především jako pracoviště národopisného, se zaměřením na rukodělné tkalcovství a barvířství a na doklady lidové hmotné kultury a lidového výtvarného projevu. Nadále však plnilo a plní i své povinnosti k městu Frenštátu, k jeho historii, zejména kulturní, k proměnám města a jeho života. Jedním z problematických kroků centralizace bylo slučování části sbírek – fond prehistorie, numismatiky, starých tisků a přírodovědné sbírky vůbec (včetně titulů studijní knihovny) byly vřazeny do obdobných fondů OVM v Novém Jičíně.

Za dobu existence frenštátského muzea se fond jeho sbírek rozrostl na 9.541 sbírkových položek, nepočítaje v to v pomocné evidenci 16.584 fotografií a negativů, 2.509 plakátů, 1.350 pohlednic, 194 obrazových a zvukových nosičů a téměř 5.000 svazků příruční knihovny (údaje k 31. 5. 2002). A jen prostorově omezené depozitní a výstavní možnosti brání plnému využití sbírek.

Muzeum od roku 1966 připravilo pro své návštěvníky 225 výstavních titulů, kterými seznamovalo veřejnost především se sbírkovým fondem frenštátského muzea, případně muzeí dalších, Státního okresního archivu v Novém Jičíně, i se soukromými sběratelskými aktivitami (Lidové betlémy, 1967; Lidové hudební nástroje na Valašsku, 1968; Knoflíky, brože a spínadla P. J. Slavíčka, 1969; Doba bronzová a železná na území dnešního okresu, 1970; Frenštátské barvířství, 1972; Chráněné druhy rostlin Moravskoslezských Beskyd, 1976; Archeologie v Severomoravském kraji, 1977; Exotický hmyz, 1978; Léčivé rostliny podhůří Moravskoslezských Beskyd, 1980; Nejstarší prameny k dějinám města, 1982, Výstava kronik, 1985; Péče o kulturní památky severní Moravy, 1986; Sběratelský odkaz P. J. Slavíčka, 1991; Květena Frenštátska, 1993; Koření v kuchyni našich babiček, 1993; Půjdem spolu do Betléma – výstava betlémů, 1993; Obrázky na skle malované, 1994; Listujeme kronikou roku 1945, 1995; Selská rebelie na hukvaldském panství, 1995; Střelecký spolek a jeho terče, 1996; Z pamětihodnosti města Frenštátu, 1997; 25 let CHKO Beskydy, 1998; Příběh Cyrilometodějské kaple na Radhošti, 1998; Frenštátsko na pohlednicích ze sbírky V. Štěrby, 1999; Kronika XX. století – lidé, události a proměny města Frenštátu pod Radhoštěm – fotografie ze sbírky muzea, 2000; Dravci, historie a současnost sokolnictví, 2002; Přírůstky sbírek muzea z let 1990 až 2000, 2002), s význačnými událostmi v historii města (Cestou bojů k vítězství – dokumenty z let 1939 až 1945, 1970; 150 let tkalcovství na Frenštátsku, 1970; Počátky dělnického hnutí na Frenštátsku, 1971; 80 let muzejní a vlastivědné práce ve Frenštátě, 1973; 90 let Pohorské jednoty Radhošť – 90 let české organizované turistiky, 1974; 100 let Pohorské jednoty Radhošť – 100 let české organizované turistiky, 1984; Historie a současnost ochotnického divadla ve Frenštátě p. R., 1986; 100.výročí Sokola ve Frenštátě p. R., 1990; TGM a Frenštátsko, 1990 a 2000; Dobrý vítr do plachet – 70 let skautingu ve Frenštátě, 1991; Historie samosprávy ve Frenštátě pod Radhoštěm, 1991; Tam za mořem je Amerika – k 100. výročí založení osady Frenštát v Texasu a k 500.výročí objevení Ameriky, 1992; Výstava dokumentů k 110. výročí Pohorské jednoty Radhošť, 1994). Muzeum představuje současný lidový výtvarný projev (Současná lidová řezba, 1972, 1977, 1983; Řezby Aloise Vodáka, 1983; Plastiky Josefa Knězka, 1984; Řezby Bohumila Tobiáše, 1985; Plastiky Rudolfa Gillara, 1986; Andělé Antonína Tlaška, 1990). Mapuje a prezentuje výtvarné umění v regionu autorů Jana Knebla, Břetislava Bartoše, Albína Poláška, Marie Parmové-Knězkové, Antonína Strnadla, J. Drozda, J. Štochla, M. Šimurdy, B. Jurka, V. Holuba, J. Hrnčárka, Karla Vašuta, P. Strnadla, M. Strnadla, A. Kroči a nabízí pohledy i do umění českého (např. autorů J. Anderle, J. J. Králík, E. Ovčáček, E. Halberštát, F. Skála jr., J. Myszak, Z. Burian, J. Jílek, S. Slovenčík, sestry Válovy, O. Smutný, V. Varmuža, J. Liesler). Samozřejmostí jsou výstavy fotografií (M. Hlavinka, R. Burda, T. Kuščynský, P. Sikula, M. Bílek, R. Janda, J. Sudek, P. Helbich). Mnohé z nich provázely katalogy mapující příslušné téma.

Muzejní a vlastivědná společnost ve Frenštátě pod Radhoštěm

Návrat od totalitního dirigismu k demokracii zbavil po roce 1989 muzejní práci dřívějšího všude přítomného zpolitizování, zpřístupnil dříve tabuizovaná témata, dal vzniknout novým společenským aktivitám – ve frenštátském případě v roce 1992 občanskému sdružení Muzejní a vlastivědná společnost (dále MaVS) s předsedou Ing. Oldřichem Tabáškem (dále pak Vít Strašil, Eva Blažková, Drahomír Strnadel) a tajemníkem v osobě autora těchto řádků Jiřího Klučky.

MaVS iniciovala směrem k městu řadu podnětů, některé z nich došly naplnění – Cena sv. Martina za tvůrčí přínos do kulturního života města (od r. 1992 dosud), kroky k vyhlášení obecní vyhlášky o symbolech města (znak, prapor, pečeť, razítko a znělka), partnerský vztah města k Winter Parku na Floridě, sídla Muzea a galerie Albína Poláška a nadace (1996), některé snad naplní doufejme nepříliš vzdálená budoucnost – znovupostavení 14 zastavení Křížové cesty u kostela sv. Jana Křtitele, realizace pomníku obětem bojů za svobodu.

Ze tří hlavních programových záměrů společnosti – vydávání vlastivědného časopisu, vybudování muzea a galerie ve Frenštátě a vydání monografické Vlastivědy Frenštátska se první dva naplňují. Vlastivědný časopis Frenštátska, jak zní podtitul čtvrtletníku Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm (do roku 2001 s názvem Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm), navázal v roce 1992 v názvu a v číselné řadě na obdobně pojmenovaný časopis muzea z let 1954 až 1962. Vedle vydavatelů Okresního muzea v Novém Jičíně – Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm a do roku 2001 i Státního okresního archivu v Novém Jičíně přispívá na jeho vydání město Frenštát pod Radhoštěm, v posledních letech i obce Frenštátska a nepravidelně několik dalších institucí – v letošním roce např. Nadace Českého literárního fondu. Dosavadní IX. až XX. ročník přinesl každoročně na 104 stránkách řadu podnětných článků – příkladně T. Baletky Z dějin domů ve Frenštátě p. R., příspěvky o květeně M. Sedláčkové, nářečí na Frenštátsku F. a M. Horečky, Historii poštovnictví ve Frenštátě p. R. J. Hrubiše, Pomístní názvosloví frenštátské kotliny Oldřicha Tabáška, řadu Hasalíkových článků o Radhošti, vzpomínky na karikaturistu M. Liďáka – Haďáka. Další kapitoly informují čtenáře o novinkách vlastivědné literatury, výstavách, osobnostech, událostech z historie i ze současnosti, přetiskují archiválie k dějinám města. Časopis představuje významný pramen k dějinám Frenštátska.

Ediční činnost MaVS by si zasloužila samostatný příspěvek, zveřejněme v této chvíli jen výčet jednotlivých titulů. Vedle vydávání časopisu Hlasy vydává Muzejní a vlastivědná společnost za účasti řady spoluvydavatelů a finančních přispěvovatelů od roku 1994 ve třech edicích Návraty domova, Profily a Prameny řadu bibliofilií z oblasti krásné literatury (F. Horečka, Kouzelná píšťalka, 1994; J. Strnadel, Koleda je ve vánoce, nechť si po ní chodí, kdo chce, 1996; H. Lisická, Staré zpěvy, 1998; J. Drozd, Pátá dimenze, 1999; J. Seifert, S láskou pozdravuji kraj váš milý, 2001), literární vědy (Adresát Josef Kalus, 1998; Libor Knězek, Krajina černá lesem, 1998; Libor Knězek, Shledání s krajem, 1999; filosofie (V. Jiránek a J. Kroutvor, Humor a psychoanalýza, česká a německá verze, 1999; O. Šuleř, Důvěrné dialogy, 2000), historie (V. Palacký, Vlastní životopis, 1998; O. Šuleř, Valašský poslanec T. G. M., 1999; L. Matusiaková, Můj otec Gustav Přístupa, 1999; Symbolika města Frenštátu, 2000), národopisu (Valašské koledy z Frenštátska, 1999; L. Baran, Neviditelné chodníčky, 2002), umění (J. Klučka, Albín Polášek – Strůjce svého osudu, 1994; J. M. Tomeš, Z deníků Antonína Strnadla, 1995; J. Klučka, Albín Polášek – Man Carving His Own Destiny, 1999; J. M. Tomeš, Tváře, 1998; J. Baleka, Adolf Zábranský – Knižní ilustrace, 1999; L. Baran, Fotograf Rudolf Janda – Básník krajiny a lesa, 2000; P. Helbich, Chvály, 2000; J. Klučka, Albín Polášek, česká a anglická verze, 2001). Rovněž od roku 1994 vydávaná řada portfolií grafiky, kreseb a fotografií nabídla sběratelům a příznivcům výtvarného umění originální práce A. Kroči, J. Hrnčárka, J. Kapce, A. Kovalové, M. Adámka, P. Strnadla, O. Holíčka, J. Holíka, E. Ovčáčka, B. Jurka, K. Vašuta, J. Kudláčka, A. Zábranského, M. Šimurdy, P. Strnadla, J. Králíka, B. Bartoše, I. Ouhela, J. Drozda, A. Georgiadu – Treuchelové, O. Smutného, D. Kadrnožky, J. Sozanského, I. Kitzbergra, R. Jandy, P. Helbicha a E. Fukové a uzavřela se v letošním roce v počtu třiceti titulů.

Muzeum do třetího tisíciletí (2001)

V letošním roce, kdy si Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm připomíná 50. výročí zpřístupnění sbírek, je mu společně s poděkováním za půlstoletou prací nabídnuta významná příležitost nových perspektiv. Rozhodnutím Zastupitelstva města z 25. dubna 2001 nabízí se muzeu od října 2001 budova školy, postavena za starosty Rudolfa Kallusa v roce 1876 s určením (k 30. září v roce otevření) pro mateřskou školu, chlapeckou obecnou a měšťanskou školu a obecnou školu dívčí. Budova, od letošního roku snad i kulturní památka, patří k architektonickým dominantám města, přilehlý park dovoluje i instalaci sochařských objektů, práce Albína Poláška Pravěký zápas (1938) před vstupem do budovy takové možnosti naznačuje. Získáním této budovy – a jediné možné – pro potřeby muzea, do této chvíle nevhodně a ve stísněných prostorách umístěného ve II. poschodí radnice, je naplněním po tři desetiletí opakovaných příslibů a přání.
V následujících dnech nás čekají práce na budoucí koncepci muzea a projektových záměrech podložené finančními náklady a harmonogramem prací. A společná jednání se zástupci města Frenštátu, majitele budovy a budoucího spoluuživatele a se zástupci Krajského úřadu v Ostravě, budoucího zřizovatele Krajského vlastivědného muzea v Novém Jičíně – regionálního pracoviště ve Frenštátě p. R. Také odborná oponentura ideové koncepce a řešení jednotlivých expozic, která může korigovat níže uvedenou představu.
Vedle výstavní síně k periodické prezentaci titulů ze sbírkového fondu muzea, z historie společenského dění města, přehlídek výtvarných prací a autorských souborů z nabídky regionálního a českého umění vůbec by muzeum vytvořilo stálou prezentaci následujících okruhů v podobě těchto expozic: Historie města, a to ve třech částech: Paměť města – I. Historie města do I. poloviny 19. století; Jitřenka východu – II. Frenštátská společnost ve II. polovině 19. století (historie spolků: Občanská beseda, Společenská knižnice, ochotnické divadlo, Národopisný odbor, Sbor dobrovolných hasičů, Střelecký spolek a jeho terče) a Spravedliví na věky jsou živí – III. Frenštátská společnost v I. polovině 20. století (I. a II. světová válka, oběti, proměny a život města); Kolébka české turistiky – Počátky organizované tělovýchovy, turistiky a lyžování (Sokol, Pohorská jednota Radhošť); Tam za mořem je Amerika – Vystěhovalectví do USA; Rok pod horami – Národopis Frenštátska; Umění čistého srdce – Lidová výtvarná tvorba; Člunek zpívá – Rukodělná tkalcovská výroba a počátky tovární výroby, pletařství a barvířství; Pod Radhoštěm je domov můj – Kulturní tradice a přítomnost – výtvarné, literární, hudební a divadelní tradice na Frenštátsku , výtvarné umění a zejména dílo Břetislava Bartoše, Antonína Strnadla a Albína Poláška. Budova dává prostor i přednáškovým, audiovizuálním, koncertním a dramatickým programům. Podmínky k zabezpečení dokumentace, sbírkotvorné činnosti, ochrany a evidence sbírek, odborné a publikační činnosti, k nabídce služeb badatelům a studentům by měly být samozřejmostí. A také zajištění nezbytných průvodcovských služeb pro návštěvníky, prodej současných a antikvárních publikací, tiskovin a upomínkových předmětů.

Vyslovit termín k naplnění výše uvedených záměrů by v této chvíli byla neodpovědná spekulace. Limitující mohou být náklady na renovaci a úpravy budovy – bezbariérové zpřístupnění objektu by mělo být podmínkou, využití půdní prostory dovolí rozšířit nabídku expozic. Doufáme, že se podaří i po dobu příprav budování nového muzea neztratit kontakt s veřejností, s dopisovatelským okruhem časopisu Hlasy muzea ve Frenštátě a dalšími vydavatelskými aktivitami, se zájemci o vlastivědu z řad studentů a badatelů.

Byť náročnost a obtížnost realizace záměru nebude snadná, je zřejmé že muzeum v shora nastíněné podobě bude přínosem pro kulturní život města i pro jeho návštěvníky.

Slavnostní otevření Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm 2007

Dlouholeté snahy o vybudování frenštátského muzea, které by sídlilo v důstojné budově, provázely tuto instituci už od počátku jejího založení v roce 1951. První sídlo muzea v dnes už neexistujícím objektu čp. 118 v Horní ulici, vystřídalo v roce 1959 druhé patro frenštátské radnice, kde muzeum fungovalo až do roku 2002. V roce 1964 se mezitím stalo součástí Vlastivědného ústavu (později Okresního vlastivědného muzea) v Novém Jičíně (nyní Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace). Stísněné a nevyhovující podmínky nedovolily, aby zde byly ve větší míře prezentovány exponáty z bohatého frenštátského fondu, který navíc trpěl nevhodným uložením na půdě radnice. V červenci 1998 se proto deponované sbírky přemístily do prostor nové přístavby radnice.

V roce 2002 v souvislosti reorganizací státní správy se město Frenštát rozhodlo využít všechny prostory v radnici, muzeum je proto nuceno 10. 6. 2002 ukončit svoji činnost pro veřejnost a do 30. 10. 2002 všechny tyto prostory uvolnit. Pro pracovníky muzea tak nastalo velmi náročné období příprav k vystěhování muzea a jeho sbírek, které se v krátkém čase již podruhé stěhují. Pracoviště se během října 2002 přemístilo do bývalé chlapecké školy z roku 1876, kterou město Frenštát darovalo pro tyto účely zřizovateli muzea Moravskoslezskému kraji. Historická budova zapsaná v ústředním seznamu kulturních památek, kterou muzeum získalo, byla muzejníky i kulturní veřejností v minulých třech desetiletích často navrhována pro sídlo této instituce, bylo ale zřejmé, že bez její celkové rekonstrukce a vytvoření nových expozic nebude možné muzeum znovu otevřít.

V nadcházejícím období jednání o budoucí koncepci muzea a projektových záměrech byl vypracován dlouholetým vedoucím frenštátského muzea Jiřím Klučkou ideový projekt obnovy muzea a následně, společně s pracovníky Muzea Novojičínska vniklo libreto, které bylo podkladem pro projekt s názvem Rekonstrukce a obnova Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm. Dne 17. 2. 2005 byl projekt zastupitelstvem kraje schválen k financování v rámci druhého kola výzvy SROP. Spolufinancovaly ho Evropská unie a Moravskoslezský kraj. Partnery projektu bylo Město Frenštát pod Radhoštěm, Muzejní a vlastivědná společnost ve Frenštátě pod Radhoštěm a Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace kraje. Dočasné pracoviště muzea v bývalé chlapecké škole fungovalo do 31. 10. 2004, kdy byla budova uvolněna a připravena na rekonstrukční práce.

Projekt byl realizován prostřednictvím Moravskoslezského kraje ve dvou etapách, realizátory vybrala Rada kraje na základě veřejných zakázek. První etapa projektu, která zahrnovala stavební práce byla zahájena 30. 8. 2005 a ukončena k 30. 9. 2006. Dodavatelem stavebních prací byla firma Bytostav Poruba a.s., projektant Ing. Arch. Krkoška zajišťoval v průběhu stavby autorský dozor. Vypracování projektové dokumentace k expozicím a interiérovému vybavení muzea (scénař, architektonické a výtvarné řešení muzea) bylo přiděleno Alici Ulmové, akad. malířce. Druhá etapa projektu – vlastní realizace expozic interiérového a technického zázemí v muzeu byla opět přidělena Alici Ulmové. Zahájena byla 1. 11. 2005 a ukončena k 31. 7. 2007.

Celkové náklady projektu se pohybovaly kolem 30 mil Kč, v rámci toho byla budova celkově zrekonstruována a bezbariérově upravena a zároveň byly provedeny nové instalace expozic. Objekt převzal objednatel od zhotovitele dne 31. 5. 2006. V následujících týdnech zde muzejní pracovníci instalovali výstavy v přízemí a připravovali muzeum k otevření.

Slavnostní otevření muzea dne 16. června 2007 se stalo hlavní součástí oslav 625. výročí založení města Frenštátu pod Radhoštěm. Program oslav sobotního dopoledne zahrnoval průvod městem, který se mimo dalších skládal z vystěhovalců v dobovém oděvu s dostavníkovým vozem a jezdci na koních, v návaznosti na jednu z expozic muzea věnovanou vystěhovalectví do Ameriky. Slavnostní ceremoniál zahájily fanfáry trubačů a k přítomným promluvili zástupci jednotlivých subjektů, které se na vybudování muzea podílely – hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Evžen Tošenovský, náměstek pro kulturu Bc. Petr Adamec, starosta Města Frenštát Mgr. Stanislav Hrabovský, ředitelka muzea Novojičínska, příspěvkové organizace PhDr. Sylva Dvořáčková a tajemník Muzejní a vlastivědné společnosti ve Frenštátě Jiří Klučka. Svoji zdravici přednesli i hosté ze Spojených států amerických, kteří přicestovali na otevření muzea v početné skupině. Prezident Nadace Albína Poláška Willard E. Wisler a ředitelka Muzea Albína Poláška Debbie Komanski z Winter Parku na Floridě, při této příležitosti muzeu darovali kopii reliéfu Zastavení křížové cesty od frenštátského rodáka Albína Poláška. Z Texasu dorazili i Američané s českými kořeny manželé Darwin a Nancy Machu a John a Bennie Stastny, kteří se významnou měrou podíleli na vybudování expozice vystěhovalectví. Ve Spojených státech společně s krajanským spolkem Texas Czech Genealogical Society zorganizovali sbírku muzejních předmětů, které spolu se zemědělským vozem vypravili lodí do České republiky. V souvislosti s touto expozicí se otevření se zúčastnil i ředitel odboru kulturních a krajanských vztahů Ministerstva zahraničních věcí ČR Ing. Zdeněk Lyčka. Slavnostní přestřižení pásky provedli hejtman Moravskoslezského kraje společně ze starostou města Frenštát. Od tohoto okamžiku do muzea proudily davy zvědavých návštěvníků. Občerstvení pro hosty zajišťovali studenti a pedagogové Střední školy hotelnictví a gastronomie ve Frenštátě, kteří svou instituci výborně reprezentovali.

Muzeum, které v tento slavnostní den navštívilo asi 1500 osob, představilo veřejnosti celkem devět expozic. Ty dokumentují historii města a regionu, národopis a lidový výtvarný projev, počátky organizované turistiky, tělovýchovy a lyžování, přírodní poměry, tkalcovskou výrobu, pletařství a barvířství, vystěhovalectví a kulturní tradice a přítomnost v regionu. Instalovány jsou ve čtyřech podlažích na ploše asi 750 m2. Zároveň také došlo k obnovení odborné činnosti muzea – dokumentace, sbírkotvorné činnosti, ochrany a evidence sbírek, odborné a publikační činnosti, i k nabídce služeb badatelům a studentům. Závěrem si dovoluji vyjádřit poděkování všem, kteří na znovuvybudování muzea jakkoli podíleli – zástupcům Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, současnému i bývalému vedení města Frenštátu, pracovníkům Muzea Novojičínska, členům Muzejní a vlastivědné společnosti ve Frenštátě, sponzorům a dárcům sbírkových předmětů. Společným úsilím přispěli k obnově frenštátského muzea, které našlo své trvalé sídlo v reprezentativní budově, kde může představit bohatý sbírkový fond a bude přínosem pro kulturní život města a rozvoj turistiky v regionu.

Literatura a prameny

  • Felix J., Z Frenštátu. (Národopisná činnost ve Frenštátě p. R. v letech 1892 – 5). Moravská Orlice, 6. 3. 1897
  • Fond Národopisný odbor ve Frenštátě p. R., 1892 – 1895, Muzeum ve Frenštátě p. R., II-S-37
  • Fond Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm, od r. 1950, Muzeum ve Frenštátě p.R., II-S-217, 218
  • Hlasy okresního muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm,1954 – 1960, č. 1 – 24
  • Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm, 1961 – 1962, č. 1 – 3
  • Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm, 1992 – 2000, roč. IX-XVII
  • Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm, 2001, roč. XVIII
  • Horečka F., O frenštátském museu. In: Naše Valašsko, č. 4, 1937-38, s. 46-47
  • Hurt A., Městské museum ve Frenštátě p. R., In: Naše Valašsko, č. 2, 1931, s. 85-86
  • Jarra R., Procházka jedním okresním muzeem, Naše vlast, č. 8, roč. V, s. 124
  • jk, Jubileum muzejní práce. K 80.výročí vzniku Národopisného odboru ve Frenštátě p. R. In: Stator, č. 4, 1973
  • Jurok J., 110 let muzea v Novém Jičíně, OVM Nový Jičín, 1997
  • Kajdoš V., Průvodce po archivních fondech Okresního archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm, ONV ve Frenštátě p. R., 1959
  • Klučka J., 80 let Národopisného odboru ve Frenštátě p. R., VSONJ, sv. 12, 1973, s. 67 – 69
  • Klučka J., 100 let muzejní a vlastivědné práce ve Frenštátě pod Radhoštěm, Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě, č. 3, roč. X, 1993, s. 59 – 63
  • Kniha zápisů o poradách Národopisného odboru ve Frenštátě p. R. 1892 – 1895. Státní okresní archiv Nový Jičín
  • Mazurek J., Národopisné výstavy na východní Moravě a ve Slezsku před rokem 1895. In:Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, sv.64, 1979, s.93-100
  • Muzeum ve Frenštátě p. R. – Katalog k expozici Člunek zpívá. Text Marie Baďuříková. Moravskoslezský kraj za spoluúčasti Muzea Novojičínska 2007. 32 s.
  • Muzeum ve Frenštátě p. R. – Katalog k expozici Paměť domova.  Text Jiří Jurok. Moravskoslezský kraj za spoluúčasti Muzea Novojičínska 2007. 10 s.
  • Muzeum ve Frenštátě p. R. – Katalog k expozici Jitřenka východu. Text Jiří Klučka. Moravskoslezský kraj za spoluúčasti Muzea Novojičínska 2007. 32 s.
  • Muzeum ve Frenštátě p. R. – Katalog k expozici Kolébka české turistiky. Text Jiří Klučka a Jiří Sedláček. Moravskoslezský kraj za spoluúčasti Muzea Novojičínska 2007. 30 s.
  • Muzeum ve Frenštátě p. R. – Katalog k expozici  Pánbu, všichni svatí a ti druzí. Text Anna Hrčková. Moravskoslezský kraj za spoluúčasti Muzea Novojičínska 2007. 32 s.
  • Muzeum ve Frenštátě p. R. – Katalog k expozici Doteky přírody.  Text O. Frühbauerová,  Marie Sedláčková a Ivo Otáhal. Moravskoslezský kraj za spoluúčasti Muzea Novojičínska 2007. 32 s.
  • Muzeum ve Frenštátě p. R. – Katalog k expozici Střelecký spolek ve Frenštátě a jeho terče. Text Tomáš Baletka. Moravskoslezský kraj za spoluúčasti Muzea Novojičínska 2007. 38 s.
  • Muzeum ve Frenštátě p. R. – Katalog k expozici Tam za mořem. Text Drahomír Strnadel. MaVS pro Muzeum Novojičínska – Muzeum ve Frenštátě p. R. 2006. 32 s. Nestr.
  • Myšková A., Jak bylo frenštátské muzeum otevřeno po 54 letech, Nová svoboda, 13. 1. 1955
  • Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895, Praha 1897
  • 80 let muzejní a vlastivědné práce ve Frenštátě pod Radhoštěm. Katalog k výstavě, Okresní vlastivědný ústav v Novém Jičíně 1973
  • Schedlbauer K., Národopisná výstava na Vsetíně před 80 lety. In: Nové Valašsko, č. 32, 16. 8. 1972
  • Schwarz F., Vznik a rozvoj muzejní a vlastivědné činnosti v okrese Nový Jičín, VSONJ, sv. 39, 1987
  • Šmiřák F., Moje vzpomínky na národopisnou výstavu v Praze, strojopis, 1 s., Fond Národopisný odbor 1892 – 1897, Muzeum ve Frenštátě p. R., II-S-218
  • Špét J., Vznik Svazu československých muzeí. In: Muzejní a vlastivědná práce, č. 2, 1971, s. 90 – 102
  • Špét J., Ke vzniku a programu našich nejstarších regionálních muzeí. Muzejní a vlastivědná práce, č. 1, 1972, s. 18 – 23
  • Špét J., Výstavní ruch let devadesátých a jeho význam pro rozvoj regionálního muzejnictví. Muzejní a vlastivědná práce, č. 1, 1972, s. 13 – 22
  • Turek A., Bývalé muzejní spolky na Novojičínsku. In: VSONJ, sv. 39, 1987
  • Upomínka na národopisnou, průmyslovou, uměleckou a školskou výstavku ve Frenštátě pod Radhoštěm, Národopisný odbor ve Frenštátě 1893, 40 s.
  • Václavek M., Národopisná výstava na Vsetíně ve dnech 14. – 28. srpna 1892. In: Český lid , 2. roč., 1893, s. 223
  • Věstník národopisné výstavy českoslovanské v Praze, roč. I., 1893, roč. II., 1894, roč. III., 1895
  • Zbavitel A., Městské muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm. In: Naše Valašsko, č. 14, 1951, s.86-88
  • Zbavitel A., Museum ve Frenštátě pod Radhoštěm. In: Valašsko, č. 1, 1952, s. 131-132
  • Zbavitel A., Jiří Felix. K stému výročí jeho narození. In: Hlasy okresního muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm, č. 2, 1954
  • Zbavitel A., Pomoc dělníků frenštátskému muzeu, Práce, 6. 6. 1958
  • Zbavitel A., Muzejnictví na Valašsku, rukopis, 3 s., 1939
  • Zbavitel A., Dvacet let frenštátského muzea, strojopis, 11 s., 1971
  • Zprávy muzejní společnosti. In: Sborník musejní společnosti ve Valašském Meziříčí, č. 1, 1894
  • Zpráva o činnosti na Valašsku pro Národopisnou výstavu českoslovanskou. In: Sborník Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí, č. 2, 1898
  • Zprávy muzeí okresu Nový Jičín, roč. I, 1963, č. 1