Pamětní deska Karla Kálala 2023

Ve čtvrtek 26.1.2023 proběhlo ve vestibulu muzea znovuodhalení restaurované pamětní desky s nápisem „Zde působil v letech 1885-1904 Karel Kálal, průkopník československého sjednocení.“ Původní deska byla na fasádě chlapecké měšťanské školy slavnostně odhalena v době Krajinské výstavy dne 6.7.1934. Sňata byla v roce 2005 při rekonstrukci budovy pro potřeby frenštátského muzea.

Pamětní deska Valentina Kostelníka 2003

26. října 2003 byla na Frenštátském náměstí Míru na domě č. 20. odhalena pamětní deska Valentina Kostelníka, osvíceného vlastence, politika a jednoho ze zakladatelů textilního průmyslu na Frenštátsku. Valentin Kostelník (15.11.1815 – 11.11.1891) byl zakladatelem a předsedou frenštátské Občanské besedy, říšským a zemským poslancem a v letech 1863 až 1869 prvním českým starostou města. V roce 1885 se stal čestným občanem města.

Bronzová pamětní deska byla odhalena za přítomnosti autora akad. sochaře Stanislava Hanzíka u příležitosti 85. výročí vzniku československé státnosti.

Pamětní deska KARLA BUZKA 2004

17. listopadu 2004 byla na Frenštátském náměstí na domě č. 17. odhalena bronzová pamětní deska Karlu Buzkovi, čestnému občanu Frenštátu a nositeli nejvyššího kanadského vyznamenání Řádu Kanady.

Karel Buzek se narodil před 100 lety 2. května 1904 v domě č. 17 (dnes hotel Přerov) ve Frenštátě a zemřel ve vysokém věku 94 let 10. listopadu 1998. Jmenování čestným občanem Frenštátu mu předal 5. července 1992 na posledním Československém dnu v Masaryktownu v Torontu starosta Trojanovic Drahomír Strnadel.

Pamětní deska VYSTĚHOVALECTVÍ 2007

Pamětní deska, připomínající vystěhovalectví obyvatel Frenštátska do Ameriky, byla odhalena na domě číslo 3 na náměstí Míru. Za přítomnosti texaských krajanů ji společně odhalili starosta Frenštátu Mgr. Stanislav Hrabovský a bývalý starosta Trojanovic a předseda Muzejní a vlastivědné společnosti Drahomír Strnadel, který má značnou zásluhu na obnovení kontaktu s americkými krajany. Na desce jsou příjmení rodin, které z Frenštátu odešly jako první: Klimíčkovi, Knězkovi, Kolíbalovi a Křenkovi.

Pamětní deska STARÉHO HŘBITOVA 2011

Ve středu 2. listopadu 2011 byla v den svátku Památky zesnulých odhalena na bývalém frenštátském hřbitově, dnes parku Osvobození na ulici Rožnovská před průmyslovkou, žulová pamětní deska mrtvým. Slavnostního aktu se zúčastnili představitelé města Frenštátu pod Radhoštěm, obce Trojanovic a zástupci místních spolků a organizací. Předseda Muzejní a vlastivědné společnosti Drahomír Strnadel uvedl, že park stojí v místech, kde byl v letech 1832 až 1960 hřbitov a je proto namístě pietní vzpomínka. Podle úmrtních matrik tu bylo od roku 1832 do roku 1960 pohřbeno 19.798 zemřelých z Frenštátu a 6.521 z Trojanovic, celkem 26 319 pohřbených osob. Od roku 1975 se prostory hřbitova proměnily na park Osvobození. Závěrem pomníku požehnal frenštátský farář římskokatolické církve Rudolf Swienczek.
Podnět ke vzniku pamětní desky vzešel od Muzejní a vlastivědné společnosti, která společně s obcí Trojanovice pamětní desku hradila. Město Frenštát dodalo podkladní kámen z lomu v Ráztoce.

Pamětní deska ZÁVIŠE KALANDRY 2012

V sobotu 10. listopadu 2012 jsme vzpomínali 110. výročí narození novináře a spisovatele Záviše Kalandry (1902–1950), jedné z obětí politických procesů padesátých let, popraveného v procesu s Miladou Horákovou. U příležitosti Kalandrova narození odhalilo Město Frenštát spolu s Muzejní a vlastivědnou společností jeho pamětní desku, která je umístěna na fasádě ZŠ Tyršova 1053 pod deskou obětem komunistického režimu. Žulová deska z dílny frenštátského kameníka Pavla Šouláka byla odhalena v den státního svátku 17. listopadu 2012 a odhaloval ji Závišův synovec Dušan Kalandra.

Pamětní deska OBĚTEM I. SVĚTOVÉ VÁLKY 2013

28. října 2013 – v den výročí vzniku samostatného Československého státu – byla před budovou Muzea z iniciativy Muzejní a vlastivědné společnosti slavnostně odhalena Pamětní deska obětem první světové války.

Žulové pietní desky jsou dvě a jsou umístěny na bočních stranách podstavce sochy Albína Poláška Boj o život. Místo jako by bylo k tomuto účelu už dlouho předurčeno, seznamy padlých vhodně doplňují hlavní nápis podstavce „Naše oběti posvěťtež Vaši práci“ a letopočet 1914–1918. Seznam padlých nese 169 jmen mužů ve věku od 18 do 50 let, kteří padli na frontách 1. světové války nebo na následky zranění krátce po válce zemřeli. Slavnostnímu odhalení byli přítomni členové Čs. Obce legionářské a Armády ČR. Součástí pietního aktu byla zádušní mše svatá v kostele svatého Martina. Na pomník přispěli občané Frenštátu, Matice Radhošťská, MVS a frenštátští hasiči.

MASARYKOVA BUSTA na Horečkách 2014

Muzejní a vlastivědná společnost dlouhodobě podporuje záměr obnovy Horeček a organizačně i odborně se podílela na obnově pomníku TGM, který byl na Horečkách slavnostně odhalen 25. 10. 2014  u příležitosti státního svátku vzniku samostatného Československa. MVS na něj přispěla částkou 7.000 Kč. Projekt se uskutečnil z iniciativy Nadace Eduarda Parmy a díky finančnímu přispění Města Frenštátu pod Radhoštěm, Obce Trojanovic i dalších dárců a je završením revitalizace památníku TGM.

Busta TGM stojí na žulovém podstavci s nápisem „Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie“. Na objednávku MUDr. Petry Šmajstrlové z Nadace Eduarda Parmy ji zhotovil frenštátský sochař Zdeněk Jalůvka. Do busty byla před slavnostním odhalením umístěna jako odkaz budoucím generacím pamětní schránka s materiály a dokumenty se znaky Frenštátu a Trojanovic a insignie Pohorské jednoty Radhošť a Matice Radhošťské.

Renovace náhrobku Jiřího FELIXE 2018

Společnost nechala v roce 2018 na své náklady zrenovovat náhrobek učitele a zakladatele frenštátského muzea Jiřího Felixe na hřbitově ve Frenštátě pod Radhoštěm. Celková cena oprav byla 7.800,- Kč.